Studium

Studium a práce - informace o školách, studijních vízech a práci

Studium a práce, práce a studium

Tyhle dvě věci jsou při pobytu v Sydney (ale i Austrálii obecně) provázány víc, než by se mohlo na první pohled zdát.
Ať už se k protinožcům vydáte studovat (je jedno jestli jazyk nebo odbornou školu), sbírat zkušenosti všeho druhu nebo přímo za prací, tak jako tak budete nejspíš začínat se studijními vízy (resp. pak Study&Work), stejně jako většina ostatních Čechů a Slováků, kteří sem zavítají.

Věc se má tak, že dlouhou dobu až do teď (srpen 2008) je pro občany ČR a SR nejjednodušší cestou k pobytu v Austrálii právě studijní vízum. Musíte si tedy vybrat nějakou školu, jazykovou (kde budete muset plnit docházku - je nutné odchodit 80%) nebo odbornou (kde musíte dělat zkoušky a na docházku se nehraje).
Samozřejmě jsou tu ještě možnosti jako je střední škola nebo vysoká škola. Zájemců o střední školy asi tolik nebude, ale u vysokých by to možná mohlo být lepší.
Bohužel, ceny školného na univerzitách jsou pro mezinárodní studenty docela dost vysoké ($40k AUD za Bc.) a tak je nutné si vše pořádně spočítat.

Nejčastějším modelem je výběr jazykovky na prvních pár týdnů či měsíců a následné vyhodnocení a případné prodloužení víza na místě, nebo vyřízení druhé-odborné školy rovnou doma - není tak problem odjíždět z Evropy s vízem na dva, tři nebo i čtyři roky.

Jakmile nastoupíte do školy a budete mít pracovní povolení (dříve se o něj žádalo až v Aus, od 26.04.2008 už by mělo být automaticky součástí víza - mimo jiné to znamená i úsporu $60AUD) můžete začít pracovat. Pro studenty platí limity 20 hodin během školy a neomezeně během prázdnin. Prázdniny jsou pak jednou z nejdůležitějších částí studia a s jejich "nastavením" by vám měl pomoci váš agent. Na učitou dobu studia máte nárok na určitý úsek prázdnin, ale musí se to vše správně nastavit, aby vám navazovaly termy a tak dále. Ideálně tedy zvolit nějakou zaběhlou agenturu (osobně mám zkušenosti s AOL, ale myslím, že můžete zvolit kteroukoliv), protože vám pomůže i se vším ostatním okolo víz.

Jedna drobná zajímavost k prázdninám - do školního týdne se počítají i víkendy, tedy když v pátek skončíte školu, tak vám normální studijní týden (s dvacetihodiným limitem na práci) beží až do půlnoci z neděle na pondělí a teprve v pondělí vám fakticky začínají prázdniny a neomezená pracovní doba. Na tohle pozor, nikdy nevíte, kdy může dorazit kontrola z imigračního.

Jazykové školy

Záleží samozřejmě na vašich znalostech a ambicích, tedy jestli zvolíte kurz General English nebo jestli se vhrnete na některý z kurzů Cambridge (PET, FCE, CAE, CPE), IELTS, TOEFL nebo třeba obchodní angličtinu (English for Business). U GE se většinou nedělají žádné vstupní testy, takže můžete začít kdy chcete, pouze absolvujete nějakou formu rozřazovacího testu a/nebo pohovoru, podle které vás umístí do odpovídající úrovně. Těch má GE několik, počínaje začátečnickými kurzy, přes Elementary a Intermediate a konče Advanced.
U certifikovaných kurzů jste pak omezeni nástupními termíny (tyto kurzy jsou většinou tříměsíční, tedy nemůžete nastoupit kterékoliv pondělí jako je to u GE) a vašemi znalostmi, protože se při vyžaduje splnění vstupních testů.

Na jazykovkách se bežně vyučuje kolem čtyř až pěti hodin denně, záleží na škole a kurzu. Obvykle je nabízena dopolední a odpolední výuka, většinou není problem změnit schéma za pochodu, když potřebujete podřídit školu práci.
Podstatný je počet lidí ve třídě a její složení. Většinou bývá jako maximum nastaveno 13-15 lidí, což není nic moc. Jestli vám nějaká škola nabídne jako maximum deset nebo méně, určitě ji berte. Výuka je intenzivnější a kvalitnější.

Prakticky na všech školách počítejte s nadvládou asijských studentů. To je bohužel jeden z největších záporů studia v Austrálii. Asiatů je tu spousta a jejich jazykové vybavení dost často neodpovídá zařazení do levelu výuky. Na druhou stranu, asi i díky tomuhle mají evropští studenti daleko lepší ceny studia, odhadem někde na dvou třetinách nebo i méně než kolik platí Korejci, Japonci a tak dále. Evropani jsou pak využívání k "naředění" tříd plných Asiatů, Jihoameričanů a Turků (tyhle tři skupiny dávají dohromady hravě 80% osazenstva škol, někdy i víc).

Odborné školy

U odborných škol je situace poněkud jiná. Mnohé školy fungují jenom kvůli možnosti "krytí" studentským vízem a o opravdové výuce nemůže být řeč.
Samozřejmě se najdou vyjímky, ale v konečném důsledku je možná jedno, jestli papír o absolvování Advanced Diploma pochází ze školy, kde vám při testu pomohl s řešením učitel či jste kromě testu dostali i výsledky, nebo jestli chodíte do školy celý týden a děláte hromadu úkolů.
Záleží pak na vaší volbě, jestli se chcete něco naučit a odvézt si kromě prestižně vypadajícího papíru i nějaké znalosti. Papír ale dostanete tak i tak, a je pak na vás, jak ho dokážete "prodat" (prosadit se díky němu lépe na trhu práce).

Odborné školy alias college jsou víceméně ekvivalentní českým VOŠkám, absolvovat na nich můžeze kurzy různého rozsahu a délky, často se to liší i podle školy - na jedné vám Adv Diploma of Business bude trvat 80 týdnů, na druhé škole bude obyčejný Diploma of Business dělat celých 104 týdnů. Někdy je to naschvál, aby jste měli delší víza, někdy v tom dělá zmatek škola, protože jedna do délky kurzu počítá i prázdniny, druhá jenom čisté studium. Tohle je určitě další věc, kterou byste měli řesit s agentem.

Některé školy požadují složení vstupních testů z angličtiny, abyste dokázali, že budete zvládat studium, Jiné školy naopak můžete zvládat i když anglicky skoro nemluvíte - není nic vyjímečného potkat třeba Číňana, co dělá školu druhým rokem a který vás je sotva schopen anglicky pozdravit.
Jinak je složení studentsva podobné jazykovkám - Asiaté opět prakticky všude hrají prim, ačkoliv tady už je málo nebo žádní Japonci, ale zase hodně Číňanů. Změnou je pak velké zastoupení Arabů a Indů, ale narazíte i na Evropany a samozřejmě Jihoameričany.

Práce

Pakliže nemáte štěstí a nedosáhnete na pracovní víza, budete jako naprostá většina držitelů těch studentských začínat doslova od píky.
Díky časovému omezení, neznalosti prostředí a nejspíše i nedostačujícím jazykovým schopnostem tak počítejte s nejrůznějšími pomocnými pracemi


Obvyklá je práce jako uklízeč(ka) kanceláří, pomocná síla v kuchyni [kitchenhand neboli "kičák"], přidavač na stavbách a podobně. Dostat se k lepším místům není nemožné, ale bude to určitě chvilku trvat, takže je dobré počítat s nejhorším. Na druhé straně se ale zase nenechat "odírat" - Evropani můžou jako absolutní minimum očekávat 10-12 dolarů na hodinu, průměr je patnáct a není problém se dostat i výš (hlavně jako personál v restauraci, díky "tips", tedy "dýškům").

Další věcí, která se často s prací zmiňuje je výhoda práce v pohostinství - většinou máte možnost stravování se a i si něco odnést domu, což vám může dost výrazně snížit náklady na život.